Q: O RDK. Máte v současnosti nějakou strategii rozvoje? V rozhovorech jste několikrát zmiňoval — a Denis Kapustin to říkal také —, že už máte několik stovek lidí. Je pro vás či pro vedení výhodné rozšiřovat se na úroveň praporu?
💬 Neodkrývejme všechny karty. Strategie rozvoje… Mohu sdělit náš postoj. Je naprosto transparentní a sotva pro někoho tajemstvím. Mluvilo se o něm mnohokrát.
Domnívám se, že RDK jako vojenská jednotka a jako už velký vojenský kolektiv musí stavět na zvyšování úrovně profesionality. Aby byl dostatečně známou, efektivní a atraktivní vojenskou značkou nejen v konfliktu Ruska s Ukrajinou, ale obecně na světové scéně. To je zcela reálné.
Pokud si vezmeme
„Třetí“ [samostatnou útočnou brigádu] nebo „Azov“ — to jsou známé vojenské kolektivy, které se v jisté variantě budoucnosti a při určitém vývoji války mohou na světové scéně plně předvést. My bychom chtěli směřovat k podobné úrovni.Za druhé. Domnívám se, že RDK dnes není jen vojenskou jednotkou, není to jen mediální nebo politický projekt. RDK je platforma, která shromáždila poměrně velké množství ruských nadšených a obětavých aktivistů. A dnes je to takový prototyp zdravé ruské společnosti: kulturní, vojenské, vzdělávací i jakkoliv sociální.
Tedy je to ta ruská společnost, která — jak se mi zdá — bude schopna při jistém impulsu k rozvoji definitivně očistit nešťastné jméno ruského člověka ve světle současných událostí a rozvíjet tuto koncepci dále.
Q: Na čem se zakládá moderní ruský nacionalismus ve vaší verzi?
💬 V základu ruského nacionalismu — řekněme-li to přesně — leží hlavní myšlenka. Její podstata spočívá v tom, že Ruská federace jako stát dnes nepatří Rusům, ačkoliv Rusové v ní tvoří naprostou většinu. To znamená, že Rusové z etnického hlediska — občané RF — jsou tou nejvíce utlačovanou etnickou skupinou na území Ruska. Mají nejméně práv. Je jich více než všech ostatních, ale práv mají výrazně méně než všichni ostatní. Rusové jsou, řekněme, nejvíce utlačovanou národností na území Ruské federace.
... Nebylo by ale zcela spravedlivé tvrdit, že RDK je společenstvím výhradně ruských nacionalistů. Je u nás totiž zastoupeno celé politické spektrum. Jsou tu lidé, kteří mají k jakýmkoliv filozofickým příběhům velmi daleko. Pro ně je hlavní válka. Válka za svou svobodu, za svobodu svých blízkých, kteří zůstávají v Rusku. Ti to mají trochu jednodušší. Je to samozřejmě do jisté míry také nacionalismus, jen o tom ani nevědí. Je takový běžný, všední. Ale i tak.
Q: Zůstává u vás ale ideologie pravého středu, pravicová orientace? Držíte se jí?
💬 Vezměme si příklad týchž velkých ukrajinských jednotek, které jsme zmiňovali. „Azov“, „Třetí“ a podobně. Pokud si na samém začátku plnohodnotné války vezmete statistiku, kdo šel hned v prvních dnech — byli to zvětší části nacionalisté a lidé, kteří minimálně sdílejí určité pohledy na život. Teď jdou všichni. Všichni, kdo už chtěli, tam jsou. Buď padli, nebo pokračují v službě. Teď přicházejí jiní lidé.
Pokud na samém počátku války musela naprosto jakákoliv jednotka na Ukrajině vsadit na nacionalisty — bylo to ze všech ohledů správné rozhodnutí. Ideoví, motivovaní lidé, připravení bez peněz, bez zabezpečení, bez platů, bez ničeho vzít do rukou zbraň a jít bránit zemi. To je v podstatě jackpot. A na tyto lidi samozřejmě vsadili všichni. ...
A dnes nabírat lidi výhradně podle příslušnosti k politickému spektru je pochybná myšlenka. ... Protože mobilizační rezerva se nezvětšuje. Taje.
Q: Chtěla jsem se vás znovu zeptat na tu pravicově-středovou ideologii. Trpěli jste kvůli tomuto klišé?
💬 Nikdo ničím netrpěl, řekněme to takhle. S bojovými druhy, kolegy z oboru, vycházíme velmi dobře. Obraz je u všech přibližně stejný.
Vezměme si situaci: V jistém momentu se u jednotky objeví nacionalista, nějaký ultraradikální člověk, který je ze svého ideologického pohledu těžko zvladatelný. Pořád na něj musíte dohlížet, aby tyto věci nedával na odiv. Pro něj je to ale normální. Pořád ho musíte chytat pod krkem a trochu mírnit.
Jenže tento člověk skvěle bojuje. Je to zlatý šturmovik , zlatý operátor dronu. Pro válku se narodil. A nejenže dobře bojuje — ještě se v tom neustále rozvíjí a posouvá nahoru. A když se na to díváme, dáme na jednu misku vah určité přesvědčení člověka, kterému rozumíme — můžeme s ním souhlasit nebo ne, ale rozumíme, že ten člověk uvažuje racionálně — a na druhou misku dáme jeho schopnosti a dovednosti jako vojáka a člověka, který odvede práci za několik dalších. Co je dnes důležitější? Domnívám se, že to druhé.
Q: Je pravda, že u těch, kteří skončí na samotce, se praktikují tělesné tresty?
💬 Ne. Tělesné tresty se uplatňují vůči těm, kteří se podle našeho řádu dopustili určitého přestupku. Máme systém. Březové hole, špicroty ze staré dobré pruské armády. Je to jednoduše mlácení holemi přes záda.
Q: Jak bojujete s dezercí? Jak ji trestáte?
💬 U nás k tomu k mému velkému štěstí nedošlo. A dezerce… Pro mě je vůbec nemyslitelné, aby někdo… Byly nějaké pokusy o dezerci mezi chlapci z RDK. Ale takový obraz jsme pozorovali u sousedních jednotek na frontě. Nebudu teď jmenovat u koho, ale viděli jsme to. ... Pokud to lidé dělají a chápou následky — horší už je snad jen přechod na stranu nepřítele. Protože dezerce vždycky znamená smrt lidí. Vždycky. Vždycky kvůli tomu někdo zahyne. Naprosto bez výjimky.
Q: U vás k tomu došlo?
💬 U nás se to stalo, ano. V důsledku určitých případů dezerce u sousedních jednotek z velké části padl náš… To byl jeden z důvodů, proč padl jeden z našich starých přátel — Anton „Turist“. Padl u Kupjanska. ... Byl to člověk, o kterém si všichni mysleli, že nepadne nikdy. Vůbec nikdy. Člověk, od kterého mám někde uložený stream: jde po bojišti, všechno okolo létá — a on jde a jí chipsy. On se pro to narodil. Absolutně. A padl v přestřelce. Ale všechno to bylo tak zbytečné. A v mnohém se tomu dalo předejít. Dezerce je strašná věc.
●O novém šéfovi HUR generálporučíku Olehu Ivaščenkovi:
💬 Oleh Ivanovyč je zkušený, zralý člověk, celý život v armádě. Komunikovali jsme spolu sice málo — mám na mysli přímo jako nadřízený velitel a vnitřní jednotka —, ale ohlasy jsou zatím výhradně pozitivní. Oleh Ivanovyč i všichni, kteří přijíždějí, si všechny svolávají, vedou porady a rozumějí tomu, co se děje. Vše je na velmi vysoké profesionální úrovni.
